PROTI Megadomu Význam lokality Meandry Botiče z hlediska ptačí fauny
Význam lokality „Meandry Botiče“ v prostoru zamýšlené stavby MEGAhouse z hlediska ptačí fauny
V dotčené lokalitě probíhá již řadu let ornitologický výzkum, který je prováděn členy České společnosti ornitologické a pracovníky Kroužkovací stanice Národního muzea. V posledních pěti letech pak pravidelně v rámci „Jednotného programu sčítání ptáků“, který je součástí celoevropského projektu „Monitoring populací běžných druhů ptáků“.
Ptačí druhy zjištěné v lokalitě v posledních 5 letech
Hnízdící druhy
Druhy zjištěné v prostoru „Rybářská bašta“ – hráz přehrady:
(druhy uvedeny v abecedním pořadí podle českých názvů)
Brhlík lesní (Sitta europaea)
Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix)
Budníček menší (Phylloscopus collybita)
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Datel černý (Dryocopus martius)
Drozd brávník (Turdus viscivorus)
Drozd zpěvný (Turdus philomelos)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
Konipas horský (Motacilla cinerea)
Kos černý (Turdus merula)
Krahujec obecný (Accipiter nisus)
Králíček obecný (Regulus regulus)
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
Puštík obecný (Strix aluco)
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
Sojka obecná (Garrulus glandarius)
Strakapoud malý (Dendrocopos minor)
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
Sýkora babka (Parus palustris)
Sýkora koňadra (Parus major)
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Sýkora uhelníček (Parus ater)
Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
Žluna zelená (Picus viridis)
Poznámka: lejsci bělokrcí s oblibou hnízdí v budkách, které jsou zde již po řadu let vyvěšovány.
Druhy zjištěné v mimohnízdním období
Výčet těchto druhů není úplný. V období migrace a zimování se na lokalitě mohou zastavit druhy, které uniknou pozornosti.
Čížek lesní (Carduelis spinus)
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
Kalous ušatý (Asio otus): z této lokality je tradičně známo hromadné nocování až desítek kalousů ušatých. Tito přes den odpočívají ve skrytu větví jehličnatých stromů a za soumraku vyletují na lov na místa s výskytem jejich hlavní kořisti – hrabošů polních.
Volavka popelavá (Ardea cinerea)
Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Lokalita představuje z hlediska ptačí fauny jeden z nejzachovalejších a nejcennějších biotopů v rámci celé pražské aglomerace. V uplynulých 5 letech zde byl zjištěn hnízdní výskyt 30 ptačích druhů, dalších 5 se vyskytuje v mimohnízdním období. Mezi hnízdícími druhy jsou 3 druhy ochranářsky významné z celoevropského hlediska. Jedná se o datla černého, ledňáčka říčního a lejska bělokrkého. Především výskyt lejska bělokrkého je v rámci evropských velkoměst ojedinělou raritou - asi žádná další metropole se nemůže pochlubit výskytem tohoto druhu na svém území.
Z hlediska naší legislativy (vyhláška 395/1992 b.) se ve zmíněné lokalitě vyskytují 2 druhy silně ohrožené (krahujec obecný a ledňáček říční) a 1 druh ohrožený (slavík obecný).
Vliv plánované stavby na ptačí faunu
V daném místě považujeme jakoukoliv podobnou stavbu za naprosto nežádoucí. Nehodláme bránit lokality s výskytem ptáků „za každou cenu“, ale zde nejde jen o ptáky. Dané místo je těžko přístupné (bez případných rozsáhlých zemních prací) pro automobilovou dopravu, totéž platí i pro „obslužnost“ (např. odvoz komunálního odpadu atp.). Lze předpokládat, že každá ze 48 bytových jednotek bude používat minimálně 1 osobní auto. Zvýšená dopravní frekvence bude mít na ptáky velice rušivý vliv. Určitě minimálně polovina nájemníků bude držitelem psa, s velkou pravděpodobností příslušníka většího plemene. To vše představuje pro dané území velkou zátěž a rovněž vznik mnoha zbytečně složitých a nebezpečných situací (společný výskyt automobilů, jízdních kol, bruslících lidí, psů, dětských kočárků, za příhodných podmínek i lyžařů-běžkařů,…). Ornitologům je dostatečně známa problematika volného pohybu psů v místech, kde jsou podmínky příhodné pro hnízdění a výskyt ptáků. K přímé likvidaci hnízd ptáků hnízdících na zemi nebo těsně u ní už ani docházet nebude: psi svým zcela pravidelným a opakovaným výskytem prostě hnízdění zamezí – ptáci poznají, že by neměli naději na úspěšné vyhnízdění. Nejvíce se toto dotkne kachen divokých u „Botiče“, budníčků menších i budníčků lesních, rovněž červenek obecných, slavíků obecných a střízlíků obecných. Sotva někdo z nás uvěří, že psi v těchto odlehlých místech budou „venčeni“ pouze na vodítku.
Plánovanou stavbou dojde k úplnému zničení pravidelného sčítacího stanoviště výše zmiňované mezinárodní akce.
Samostatnou kapitolou je případná existence skleněných stavebních prvků i samotných oken na plánované stavbě. Tyto nástrahy představují smrtelné nebezpečí zejména pro mladé, nezkušené ptáky
Zpracovali:
RNDr. Jaroslav Škopek Ph.D. Mgr. Jaroslav Cepák Ph.D.
Česká společnost ornitologická Kroužkovací stanice Národního muzea
Na Bělidle 34 Hornoměcholupská 34
150 00 Praha 5 102 00 Praha 10-Hostivař
tel. 602 894 693 tel. 606 183 587
V daném místě považujeme jakoukoliv podobnou stavbu za naprosto nežádoucí. Nehodláme bránit lokality s výskytem ptáků „za každou cenu“, ale zde nejde jen o ptáky. Dané místo je těžko přístupné (bez případných rozsáhlých zemních prací) pro automobilovou dopravu, totéž platí i pro „obslužnost“ (např. odvoz komunálního odpadu atp.). Lze předpokládat, že každá ze 48 bytových jednotek bude používat minimálně 1 osobní auto. Zvýšená dopravní frekvence bude mít na ptáky velice rušivý vliv. Určitě minimálně polovina nájemníků bude držitelem psa, s velkou pravděpodobností příslušníka většího plemene. To vše představuje pro dané území velkou zátěž a rovněž vznik mnoha zbytečně složitých a nebezpečných situací (společný výskyt automobilů, jízdních kol, bruslících lidí, psů, dětských kočárků, za příhodných podmínek i lyžařů-běžkařů,…). Ornitologům je dostatečně známa problematika volného pohybu psů v místech, kde jsou podmínky příhodné pro hnízdění a výskyt ptáků. K přímé likvidaci hnízd ptáků hnízdících na zemi nebo těsně u ní už ani docházet nebude: psi svým zcela pravidelným a opakovaným výskytem prostě hnízdění zamezí – ptáci poznají, že by neměli naději na úspěšné vyhnízdění. Nejvíce se toto dotkne kachen divokých u „Botiče“, budníčků menších i budníčků lesních, rovněž červenek obecných, slavíků obecných a střízlíků obecných. Sotva někdo z nás uvěří, že psi v těchto odlehlých místech budou „venčeni“ pouze na vodítku.
Plánovanou stavbou dojde k úplnému zničení pravidelného sčítacího stanoviště výše zmiňované mezinárodní akce.
Samostatnou kapitolou je případná existence skleněných stavebních prvků i samotných oken na plánované stavbě. Tyto nástrahy představují smrtelné nebezpečí zejména pro mladé, nezkušené ptáky
Zpracovali:
RNDr. Jaroslav Škopek Ph.D. Mgr. Jaroslav Cepák Ph.D.
Česká společnost ornitologická Kroužkovací stanice Národního muzea
Na Bělidle 34 Hornoměcholupská 34
150 00 Praha 5 102 00 Praha 10-Hostivař
tel. 602 894 693 tel. 606 183 587